12.9.2023
Mapování mezi členy Asociace lesních MŠ ukazuje, jak vypadá typický den v lesní školce, vzdělávací program nebo kvalifikace průvodců. Kolik času děti tráví venku a do jakých typů škol odcházejí předškoláci?
Venku není jen v lese
Základem přírodní pedagogiky je pobyt v přírodě. Zní to samozřejmě, ale kdo to někdy zkusil, brzy zjistil, že není reálné být s dětmi celý rok každý den v lese po celý den. Lesní školky jsou přitom v naprosté většině celodenní (68 % lesních školek otevírá vrátka v 8 hodin ráno, 63 % zavírá v 16 hodin). Jak to tedy s pobytem venku vypadá?
Platí, že v uzavřených prostorách (tedy v maringotce, jurtě apod.) jsou děti minimálně: necelé 2 hodiny v zimě a 1,5 hod v létě. Odpočinek a spánek mimochodem také není nutně vázaný na vyhřívaný prostor (který má ale každá lesní školka k dispozici po celý rok). Čas venku děti prožijí děti v lese (30 % školek je denně v lese 3-3,5 hodin), typicky je to dopoledne poté, co se všichni sejdou.
Další 3-3,5 hodiny venku jsou děti v okolí zázemí. Patří sem čas, kdy se děti ráno schází, čas po obědě, kdy část dětí odpočívá a čas odpoledne, kdy už se blíží vyzvedávání. Tento pobyt venku je tedy z hlediska délky stejně podstatný jako čas v lese. Jak takový čas vypadá? Lesní školky mají okolo svého skromného zázemí nejčastěji zahradu a přírodní hřiště. Zahrada je zakotvena v anglickém i německém pojmu pro mateřskou školu (kinder-garten). Péče o záhonky, stromy, cestičky a zkušenost, jak ze semínka vyroste květina nebo něco k snědku, je v řadě lesních školek důležitá součást vzdělávacího programu. Přírodní hřiště na první pohled moc hřiště nepřipomíná. Děti tu najdou stromy na lezení, blátivou kuchyni, bunkry a skrýše a také dostatek přírodního materiálu, se kterým mohou volně tvořit (špalíky, prkna, kamínky, provazy).
Vzdělávací program lesní školky
Lesní mateřské školy jsou pod dohledem České školní inspekce a proto musí mít písemně zpracovaný školní vzdělávací program. Dobrou zprávou je, že i 80 % lesních klubů, které ČŠI nekontroluje, má program sepsaný. Proč je to dobré? Vzdělávací program je výchozí bod – odtud je zřejmé, k jakým cílům školka děti vede a jedině pokud je má jasné, dokáže říct, zda se jí to skutečně daří. Tomuto procesu se říká pedagogická evaluace. Na úrovni vyhodnocování pokroku jednotlivých dětí se jí věnují všechny lesní mateřské školy (loni a předloni tento krok chyběl u 5 % z nich) a 68 % lesních klubů. Vyhodnocením cílů a pokroku dětí školka získává představu, co má upravit, aby lépe fungovala jako celek i co potřebuje konkrétní dítě. Individuální nabídka aktivit je obvykle součástí řízených činností, u předškoláků též předškolní přípravy.
Lesní školky také pro některé děti tvoří tzv. plán pedagogické podpory. Počet dětí, které jej potřebují roste (v lesních MŠ vzrostl o 30 %). Deset lesních školek spolupracuje se školskými pedagogickými zařízeními na vypracování individuálního vzdělávacího plánu. Stoupá počet školek, které odpovídají, že realizují inkluzivní vzdělávání.
Volná hra jako součást pedagogiky
V lesních školkách děti zažijí i dostatek prostoru pro tzv. volnou hru. Meziročně mírně klesá počet školek, které dávají volné hře prostor více než 4,5 hodiny denně, zároveň je ve třetině všech lesních školek volná hra na programu denně 3-3,5 hodiny. Volná hra je doslova poklad přírodní pedagogiky – hlavní roli zde hraje interakce mezi dětmi a přírodou. Pro mnohé děti má volná hra doslova terapeutický účinek – mohou vyjádřit, co potřebují, ať už je to intenzivní pohyb nebo naopak potřeba klidu. Děti s pomocí přírodnin rozehrávají rolové hry, staví, boří, zkrátka tvoří a tím objevují, co vše dokáží. Motorem volné hry je vnitřní motivace, která zesiluje učící efekt. Ačkoli to tedy navenek může vypadat, že děti “nic důležitého” nedělají, je potřeba se podívat blíže (pomáhají k tomu škály pro vyhodnocování kompetencí dětí) a uvědomit si, jakou šíři dovedností děti při volné hře venku uplatní – komunikaci s druhými, hrubou i jemnou motoriku, orientaci v prostoru, vnímání všemi smysly, plánování, experimentování atd.
Kam míří předškoláci?
V roce 2022/23 se v lesních školkách vzdělávalo 891 předškoláků. Jedna z velmi častých otázek rodičů při zápisu dítěte do lesní školky je, jak děti zvládají přechod do základní školy. Data z prvních tříd není bohužel možné získat, ale i volba typu další školy leccos prozradí. Předškoláci míří stejným dílem do alternativních tříd či škol a do běžných základních škol. Menší část pokračuje domácím vzděláváním. V rozhodování rodičů hraje roli jistě celá řada faktorů, podstatná je jistě dostupnost škol a obávaná kapacita prvních tříd v některých exponovaných místech. Z hlediska lesních školek je ale podstatné, že téměř polovina dětí z lesních školek míří na běžnou základní školu, tyto vzdělávací cesty se tedy nevylučují.
Vzdělání průvodců
V lesních školkách učí celkem 822 průvodců – jsou to pedagogičtí pracovníci, chůvy a lidé s další kvalifikací, kterou si také průběžně doplňují. Meziročně roste podíl průvodců kvalifikovaných podle zákona o pedagogických pracovnících. V kvalifikaci se výrazně projevuje rozdíl mezi lesními mateřskými školami a kluby. Důvod je prostý – v lesních MŠ jednoduše nemůže učit člověk bez odpovídající kvalifikace. Typicky je to kombinace pedagogického pracovníka a tzv. chůvy. Tato dvojice se osvědčila na to, aby bylo o děti postaráno a to jak z hlediska odborného tak i jejich základních potřeb (bezpečí, spánek, jídlo). Tento model by mohl být vzorem i pro jiné typy předškolních zařízení, kde je nedostatek osob zajišťujících péči o děti častým důvodem, proč se nedostanou děti ven do přírody. Zajímavá je i přítomnost průvodců s jinou než pedagogickou kvalifikací – zde se potkává skutečně velmi pestrá škála zkušeností s nimiž průvodce do lesní školky přichází – ať už se jedná o sociální pedagogy, hudebníky, přírodovědce, zahradníky, maséry, zdravotní sestry či terapeuty.